Instalace FV panelů na ploché střeše.

Dostal jsem do mailu nabídku na workshop "Solární elektrárna svépomocí". Inspirovalo mě to k zamyšlení, jestli je to legální a co by to znamenalo, kdybych chtěl malou FV elektrárnu pořídit na svůj dům s plochou střechou v řadové zástavbě z roku 1980. Provedl jsem si malou rešerši platných (24.8.2023) zákonných norem (viz. Malá FVE a zákony).

Projekt a instalace malé FVE

V  případě umístění na rodinném domě, FVE primárně slouží právě budově, na které je umístěna. Z právního hlediska se taková FVE považuje za součást stavby a lze ji realizovat v režimu tzv. stavební úpravy. Aby však bylo možno FVE považovat za stavební úpravu, nesmí její instalací dojít ke změně půdorysného, ani výškového ohraničení stavby, viz § 2 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb, Pokud toto instalace FVE splňuje, je její instalace považována za stavební úpravu a její realizace není podmíněna získáním územního rozhodnutí či územního souhlasu, a to na základě § 79 odst. 5. zákona č. 183/2006 Sb. O stavební povolení je pro stavební úpravy nutné žádat pouze při nesplnění podmínek § 103 odst. 1 písm. e).

V případě ploché střechy se instalací panelů se změní výškové ohraničení stavby, takže instalaci již nelze považovat za stavební úpravu. Dále umístěním FVE na hořlavém podkladu (krytina z asfaltové lepenky), je ovlivněna požární bezpečnost stavby. Pokud střešní plášť nemá klasifikaci Broof(t3), je zapotřebí šíření požáru znemožnit lokálně [1].

Na většině plochých střech není možné ukotvit panely přímo do konstrukce střechy a upevnění se řeší zátěží. Aby se zajistila dostatečná odolnost proti větru je nezbytné použít poměrně značnou zátěž (podle výšky nad zemí a sklonu panelu 100 - 500kg na m2 [2]) a tím by mohla být ovlivněna statika stavby.

Z výše uvedeného plyne, že na instalaci panelů na plochou střechu je třeba žádat o stavební povolení.

Poznámka:

Od 1.7.2024 nabývá účinnosti nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. V příloze č.1 jsou implicitně jako drobné stavby u nichž není vyžadováno povolení uvedeny: „Stavby obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW“, takže od 1.7.2024 již nebude na tyto stavby stavební řízení vyžadováno.

Podle nařízení vlády č. 190/2022 §3 odst. 1 písm. a) je;elektrické zařízení pro výrobu elektrické energie vyhrazeným zařízením ve smyslu zákona č. 250/2021 Sb., je tedy nutné při instalaci a provozu FVE respektovat požadavky vymezené tímto zákonem, souvisejícími zákony a normami.

  • Montáž, opravy, revize a zkoušky jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé právnické osoby a podnikající fyzické osoby.
  • Montáž  se provádí podle projektové dokumentace, technické zprávy nebo návodu výrobce k tomuto zařízení.
  • Systém je navržen, a instalován podle požadavků IEC 60364 (ČSN 33 2000), pokud se týká všeobecných požadavků a podle IEC 60364-7-712 (ČSN 33 2000-7-712), pokud se týká zvláštních požadavků.
  • Podle vyhlášky č. 114/2023 Sb. § 3 odst.1 musí být zajištěno bezpečné vypnutí a odpojení výrobny elektřiny od elektrické instalace vypínacím prvkem umístěným na přístupném místě.
  • Pro montáž FVE systému, který spolupracuje se sítí je nezbytné uvést odběrné místo do stavu odpovídajícímu aktuálním připojovacím  podmínkám distributora.
  • Elektroměrový rozváděč se umísťuje vždy na veřejně přístupné místo, tj. na hranici pozemku nebo na vnější stranu objektu, pokud tvoří hranici pozemku.
  • Po montáži a zprovoznění zařízení vystaví dodavatel na zařízení výchozí revizní zprávu ve smyslu ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6. Pokud se jedná o rodinný dům vyhotoví „ Poučení o správním a bezpečném užívání elektrického zařízení laiky“ ve smyslu ČSN 33 1310 ed.2.
  • Dodávku do sítě lze realizovat až po uzavření smluv ve smyslu § 52 zákona č. 458/2000Sb.
  • FVE která je v užívání uživatelů bytů a vlastníků bytů a rodinných domů, může být provozována při splnění požadavků § 28 odst. 5 zákona č. 458/2000Sb (Energetický zákon). Tato osoba odpovídá za stav. Kdyby došlo k nějaké mimořádné události, nesla by odpovědnost.

 

Je to pro mě?

Je třeba si uvědomit, že při instalaci FVE na starším domě, zvláště pokud se jedná o instalaci na plochou střechu, nás čekají zvýšené náklady, které nepokrývá dotace a které musíme vynaložit, abychom zařízení mohli bezpečně provozovat. Tyto vícenáklady mohou zvednout cenu až na dvojnásobek:

  • Při umístění panelů na ploché střeše s hořlavou krytinou je třeba zajistit statické posouzení dodatečného zatížení od kotevních zátěží panelů, vyřešit požární bariéry a zabezpečit ochranu proti blesku a přepětí. Firmy většinou používají typové projekty, které toto neřeší, nebo řeší nedostatečně. Proto je v tomto případě třeba individuální projekt, který však náklady zvyšuje.
  • Přemístění elektroměrového rozvaděče z vnitřních prostor se musí považovat za rekonstrukci vnitřních rozvodů, takže vnitřní rozvody je nutné uvést do souladu se současnými normami (TN-C-S, proudové chrániče, měděné vodiče, ochrana proti přepětí). Taková rekonstrukce si podle rozsahu vyžádá částku kolem 200 000 Kč.
  • Rekonstrukce hromosvodové soustavy: Panely není vhodné přímo spojit s hromosvodem, ale je třeba vytvořit ochranu pomocí vzdálených jímačů (viz obrázek nahoře)

    Poznámka: v mém případě by to znamenalo rekonstrukci hromosvodu na celém objektu (8 domů se společnou střechou), kterou bych musel provést na vlastní náklady.

  • Kromě povinné výchozí revize na samotnou FVE, je třeba počítat s náklady na nové výchozí revize na hromosvody a vnitřní rozvody.
  • Vyšší náklady jsou také spojeny s použitím zatěžovacích prvků (používají se speciální vaničky s pískem, které současně slouží jako ochrana proti šíření požáru).

Je prakticky nemožné realizovat FVE v souladu s platnými zákony svépomocí a tím si náklady snížit.

Poznámka: Pokud by si někdo myslel, že najde revizního technika, který vystaví revizní zprávu, aniž by zařízení splnilo výše uvedené požadavky, potom je nutno konstatovat, že z vyhlášky 50 se stal zákon (250/2021 Sb) a revizní technik, pokud by revize nebyla v souladu se zákonem, nese v případě mimořádné události trestní odpovědnost.

Můj rodinný dům má průměrnou celkovou roční spotřebu energie 20MWh včetně vytápění, chlazení, vaření a ohřevu TUV. Přesto, že střecha má 100 m2, lze na ni s respektováním zastínění umístit 4 dvoumetrové panely naležato. Za předpokladu že půjde o panely 400Wp a při aplikování pravidla 1000Wp = 1MWh vyrobené energie za rok, dodá tato PWE za rok 1,6 MWh. To je jen 8% celkové spotřeby. Ani tato energie není úplně zadarmo, vzhledem k poplatkům distributorovi za „uskladnění“ ve virtuální baterii.

Poznámka: Pro ty, kteří na MyPower kritizovali můj původní výpočet s nízkým koeficientem osvitu. Výpočet jsem upravil dle jejich doporučení, ale vzal jsem v úvahu jen jednu řadu panelů, u které je zaručen plný osvit bez zastínění, protože výše uvedený výpočet platí jen za ideálních podmínek. Dospěl jsem k prakticky ke stejnému výsledku. Řadový dům je totiž postaven na severním svahu a střecha má kaskádový tvar s odskoky 0,8m po 15ti metrech (dva domky). Takže druhá řada by byla po většinu roku zasažena stínem od tohoto odskoku a komína souseda.

Odhadnu li výši investice se započtením vícenákladů i dotace na 300 000 až 600 000 Kč, potom musím konstatovat, že úsporu cca 8% energie lze pravděpodobně dosáhnout i jinak a s nižšími náklady. Navíc mě jímá hrůza z kompletně rozkopaného domu.

Literatura

  1. Zásady protipožárního zabezpečení střešních instalací FVE
  2. Installation Instructions for Vitosol-F